Prohlídky zdravotní způsobilosti seniorů nově od 70 let. 

Motocyklová asociace České republiky, z.s. – vyjádření k podnětům a dotazům.

Vážený pane prezidente, 

Ministerstvu dopravy (dále jen „ministerstvo“), odboru řidičů a evidence vozidel, jste prostřednictvím datové schránky zaslal vybrané podněty a dotazy. První část dopisu se týká zvýšení věkové hranice v souvislosti s pravidelnými lékařskými prohlídkami, druhá část agresivity v silničním provozu a třetí část preventivních aktivit. 

Na základě Vašeho dopisu konstatuji, že zdravotní způsobilost řidiče posuzuje výhradně ošetřující lékař, který má přístup k celkové zdravotní dokumentaci pacienta, a může tak na základě odborných kritérií a předepsaných postupů vyhodnotit, zda daná osoba splňuje podmínky pro řízení motorového vozidla. Posouzení tedy nevychází pouze z vnějšího dojmu či momentální indispozice, ale z komplexního pohledu na zdravotní stav pacienta. Samozřejmě rozumím, že některé situace, které jsou viditelné zvenčí (např. potíže při vystupování z vozidla po nehodě), mohou působit znepokojivě. V takových případech však může jít i o dočasnou reakci na stres, šok nebo jinou krátkodobou indispozici, která sama o sobě nemusí znamenat dlouhodobou nezpůsobilost. 

K úpravě věkové hranice dále uvádím, že změna zohledňuje skutečnost, že dnešní lidé ve věku 65 až 70 let jsou zpravidla v lepší fyzické i psychické kondici než generace před nimi. Z důvodů pokroku v medicíně, zdravějšímu životnímu stylu i důrazu na prevenci je jejich zdravotní stav mnohdy plně srovnatelný s mladšími věkovými skupinami. Toto rozhodnutí tak reflektuje aktuální demografický a zdravotní vývoj ve společnosti. Důležité je, že i nadále zůstává zachován systém kontroly zdravotní způsobilosti – ať už pravidelnými prohlídkami od 70 let, nebo mimořádným přezkoumáním, pokud by vznikly pochybnosti o způsobilosti konkrétního řidiče. Statistiky a zahraniční zkušenosti ukazují, že samotný věk není hlavním faktorem dopravních nehod. Významnější roli hraje konkrétní zdravotní stav, příp. užívání návykových látek nebo duševní poruchy. Proto je kladen důraz na individuální posuzování, nikoli na plošná omezení celé věkové skupiny. 

Zvýšení věkové hranice také sníží administrativní zátěž jak pro seniory, tak pro zdravotnický systém. Méně časté povinné prohlídky odlehčí seniorům od častých návštěv lékaře. Zároveň se zdravotnické zdroje mohou zaměřit na ty, kteří péči potřebují více, což zvyšuje efektivitu systému.